Časné nedělní ráno. Tiché a nehybné. Zšeřelé, slunce dosud nevyšlo. Lidé v téhle čtvrti ještě spí. Jen zdálky zvuk hrdličky, který tu slýchám od dětství a trochu ve mně vyvolává úzkost. Zní houkavě, naléhavě svým nekonečným opakováním. Podlaha zebe, ve vzduchu chlad, tak nezvyklé po dlouhé době dusného vedra. Rozsvítím lampu, ale světlo je jaksi naptřičné. Nehodí se sem.
Zhasnout. Chci znovu usnout, nejde to. Zase ta úzkost. Tiše hledím do prázdného dne. Hrdlička znovu tak vážně a neodkladně volá … Luna ve Štíru se potkává se Saturnem.